-
Akce na Naději, Jak naplnit svůj potenciál, Mít se v životě líp, Naše budoucnost, Nezařazeno, Propojeni v Naději, Učíme se a rozvíjíme
Když se tvoří jinak než dosud – Propojeni v Naději
Je zajímavé, kolik věcí se souběžně děje, aby se pak v jednom okamžiku spojily v jednu a ukázala se konkrétní podoba. A někdy je víc těch NE než těch ANO. A pomocí mnoha NE se nakonec to jedno ANO ukáže. A přesně takový pocit mám z tvorby prostoru Propojeni v Naději. Na začátku byla touha se propojovat, která ale neměla konkrétní podobu. A tento stav na můj vkus trval fakt dlouho. Jsem střelec a přešlapovat z mého pohledu měsíce na místě a čekat, až se to v té hmotě vyloupne je skutečná výzva. Na druhou stranu je to jako objevná cesta k tomu, jak lze něco tvořit ještě úplně jinak než dosud. Pojmenovala jsem si to pro…
-
Moje poznání z akce Propojeni v Naději
Skoro mi to přijde jako když se rodí miminko, bylo to jako několik dob porodních. Ono mi to nejde ani moc popsat, co se to vlastně rodilo nějak obecně. Můžu ale napsat, co se dělo, potažmo rodilo, u mě. Jako už standardně jsem si sahala na svá opakující se témata k řešení, zase ale trošku z jiné perspektivy. Myslím, že to ani jinak neumím. Napadlo mě, zda bych měla témata k řešení i u wellnes pobytu někde v horách, kde člověk jede odpočívat a nejede tam nic řešit. Tady na usedlosti je to ale jednoduché, tady se prostě řeší a učí a roste. Taková byla objednávka, takže není nač si stěžovat. Zkusím tomu dát…
-
Propojeni – žena a muž
Dnes jsem ráno chtěla meditovat než půjdu na snídani, která mě čeká dole v kuchyni s moc příjemnými lidmi na akci Propojeni v Naději. Ale nemohla jsem. Potřebuju napsat jeden příběh, jedno zamyšlení. Nastala tu situace, kdy mně blízká osoba nemohla přijet, protože onemocněla. Onemocněla poté, co měli doma konflikt, právě kvůli tomu, že chtěla mezi nás, ale manžel měl jiné představy včetně těch, že by měla zůstat doma s ním. My ale nechceme dělit rodiny. Partneři jsou vítáni oba dva i s dětmi. A tady se vrátím k sobě, protože toto se mě silně dotýká. A tak chci, tomu, ke komu si tyto řádky najdou cestu napsat svůj příběh napříč životy. Už kdysi dávno jsem…
-
Vánoční zamyšlení na téma spolupráce
K zastavení a zamyšlení je vánoční čas opravdu ideální. A tak si vždycky sednu ke krbu a koukám na stromeček a z okna a nechávám myšlenky plynout tam, kam samy chtějí. Tentokrát se mi pořád vracely k tématu, které jsme probírali na poslední poradě. Týkalo se mého mentálního odcházení. Když je něco v životě těžké, tak mám mechanismus, kdy abych to zvládla, tak uvnitř odcházím. Zvenku to není poznat, ale na energetické úrovni to dělá ve vztazích děsný binec. Byla jsem ráda, že jsme k tomu nakonec došli a hodně mi pomohlo, že díky vzájemné spolupráci v týmu jsem alespoň kus tohoto tématu pochopila. A tady jsme u toho, co…
-
Světlo proti temnotě
Když se řekne „světlo proti temnotě“ vždycky jsem si představila něco, co je spojené s křesťanstvím, a tudíž je to pro mě jaksi mimo, protože křesťanství mě „nebere“. Poslední měsíce ale zažívám tuto formulku (nevím, jak jinak to nazvat), v úplně jiných souvislostech, které jsou pro mě uchopitelnější a použitelnější v každodenní realitě. Mám tu takovou modelovou situaci, kterou jsem ale nezažila já a jen jsem ji s Terkou probrala později. Pár dní zpět k nám v tom předvánočním shonu přijel kurýr. Zapadl při otáčení do sněhu a nešlo mu vyjet. Arogantním a nárokovým tónem se dožadoval písku, aby vyjel a mohl pokračovat. A toto vnímám jako tmu. A pak tu máme tři možnosti, jak zareagovat,…
