Mno… ony ty začátky vlastně v mnoha případech až tak jasně ohraničit nejdou. A některé procesy probíhají na nevědomé rovině, a tak to vlastně mnohdy začne, aniž si toho jsme my sami vědomi. A co když se pustím do ezosféry a vezmu v úvahu něco jako osud. Co když už to bylo dané předtím a já jen naplnila, co bylo dáno? Možná ode všeho kousek. Kousek byl ve vědomí, kousek v podvědomí a možná i kousek osudu. Pravda ale je, že ve vědomí to bylo už dávno. Moje potřeba psaní se datuje už odedávna. Jen ta forma nějak nebyla jasná. A psát si jen tak pro radost mi dřív nepřišlo funkční. A…